První stříkačku na oheň měly Dobřichovice již v r.1816. Byla opatřena z peněz, které byly
občanstvu vyplaceny za stravování zde ležících Rusů. Občané se o peníze nerozdělili, nýbrž
koupili za ně stříkačku. Byla přechovávána u různých rolníků, až v r.1864, postavena byla kolna
na stříkačku a hasičské nářadí.
V r.1870 stavěl okres silnici přes Vraž. Výlohy obnášeli 8600 zl. Jednoho letního dne strhla se
průtrž mračen a dělník Vejvoda, zedník a domkář z Vonoklas č.7, schoval se před deštěm pod
můstek, byl zasypán a zadušen přívalem vody, kamení a hlíny. Viz. matriční zápis knihy
zemřelých od r.1831, str.3ii. Zemřel ve staří 49 let dne 4. srpna 1870.
Mezi zámeckou kaplí a mlýnem na levén břehu Berounky stála řada topolů. Ježto, ale jejich
kořeny poškozovaly zděný teras, byly v šedesátých létech minulého století odstraněny.
V pondělí o svatodušních svátcích r.1848 přijeli k tehdejšímu rychtáři Janu Trousílkovi a předali
mu psaní obsahující výzvu, aby všichni občané byli pohotově se zbraněmi a aby to rychtář
oznámil do Let, Řevnic, Svinař. Rychtař se vrátil pozdě večer domů a tu přišel k němu neznámý
muž s psaním podepsaným od od Karla Sladkovského s výzvou, aby ozbrojený lid o půlnoci šel
do Prahy na pomoc. Šlo tam několik mužů, zejména na výzvu Hanky, držitele vonoklasského
statku, jenž byl setníkem narodní stráže, ale když spatřili děla na vyšehradských hradbách vrátili
se zpět.
Ve středu po svatodušních svátcích zvonilo se na poplach a zarachotil buben. Lid zděšeně
pobíhal, zejména když zaslechl, že od Hostomic ozbrojená četa mužů jde ku Praze a každého,
jenž se bude zdráhat jíti s sebou probodne. Četa v počtu 30 osob protáhla klidně vsí a když se s
nepořízenou od Prahy vracela, nikdo nechtěl pro smutek zdejším osadníkům ničeho vypravovati.
|